Další rána pro český výzkum. Po Mikolovovi z ČVUT odešel další výrazný vědec, vzal si s sebou i obří grant
zdroje: ČVUT a hn.cz
Přesně před rokem Česko žilo zprávou o odchodu výrazného vědce Tomáše Mikolova z veřejné instituce do vlastního start-upu. Nedávno se přitom bez povšimnutí odehrál podobný příběh, jen s jedním výrazným rozdílem. Excelentní vědec Josef Urban nerozvíjí v Česku svůj byznys, ale odešel úplně ze země. A s sebou si vzal část své vědecké skupiny i velký grant, který byl vázán na jeho jméno.
Když se před pěti lety konala v San Francisku renomovaná konference zaměřená na umělou inteligenci –? Artificial General Intelligence, Česko na ní mělo unikátní zastoupení, se kterým se jiná země pochlubit nemohla. Hned dvě úvodní prezentace totiž přednesli tuzemští vědci: Tomáš Mikolov a Josef Urban. Oba z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Dnes je ale situace jiná: oba dva jsou již pryč. Mikolov z institutu odešel před rokem, Urban podle informací HN letos v lednu. „Ano, pan Urban odešel do Švédska a s ním i další tři lidi, samí odborníci ze zahraničí, je to velká škoda,“ říká vědecký ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Vladimír Mařík.
Urban pracoval v USA a Nizozemsku, ale v roce 2015 se vrátil do Prahy, kde založil skupinu pro automatické uvažování na zmíněném institutu pod ČVUT a později i oddělení umělé inteligence, které následně vedl. Se svou skupinou se věnuje tématu strojového učení a automatického uvažování. Zjednodušeně chce naučit počítač nejen rozpoznávat obrázky nebo generovat text, ale skutečně logicky a bezchybně uvažovat. V době, kdy se svět potýká s „halucinacemi“ jazykových modelů, buduje Urban systémy, v nichž je každý krok ověřitelný. A patří v tom ve světě k absolutní špičce.
S vědcem odcházejí i miliony
S odchodem Urbana Česko neztrácí jen špičkového vědce, ale i poměrně dost peněz. Loni totiž Urban získal prestižní ERC Advanced grant v celkové výši 2,5 milionu eur, tedy přes šedesát milionů korun. A i velkou část těchto peněz si s sebou do Švédska na Univerzitu v Göteborgu odnesl, protože grant je psán na jeho jméno. Na podobné téma Urban získal loni grant EXPRO, který patří k těm největším podporám, co může v Česku vědec získat. Uděluje ho Grantová agentura České republiky excelentním vědcům a jejich týmům na dobu pěti let. I zde získal Urban poměrně velkou sumu, kvůli odchodu z Česka ale projekt předčasně ukončil. „Vrátili jsme nespotřebované prostředky. Výzkumníky, co zůstali, jsme převedli na jiné projekty a nyní ještě dokončujeme administrativní řešení s GA ČR,“ dodává Mařík.
Podle oslovených expertů je odchod Urbana pro Česko velký problém. „Jeho přesun do Švédska není jen ztrátou jednoho vědce, ale i části špičkového know-how a prestiže v oboru, který bude rozhodovat o budoucí technologické konkurenceschopnosti. Švédská univerzita otevřeně říká, že výrazně posílí své ambice v AI pro matematiku,“ komentuje odchod IT expert a bývalý člen Rady vlády pro vědu a výzkum Miloslav Nič. A podobně vidí Urbanův odchod i Aleš Bělohradský, jeden ze zakladatelů investičního fondu Spinoffy, který se zaměřuje na podporu výzkumu. „Vystihuje to obecnou nepřipravenost Česka hrát roli ve vývoji klíčových technologií – navzdory tomu, že tu máme skvělé vědce a týmy. Do technologií, jako je umělá inteligence, měl už dávno stát nasměrovat větší díl peněz, univerzity by měly vytvářet podmínky, které sem naopak přilákají odborníky ze zahraničí. Tohle je bohužel příběh o selhání,“ dodal Bělohradský s tím, že ze strany státu musí být jasnější podpora, aby vědce v zemi udržel, případně je i ze zahraničí nalákal. K čemuž jsou právě nyní skvělé podmínky.
V pozadí odchodu i rozsudek
Proč přesně Urban z Česka odešel? Sám několik dní na dotazy HN nereagoval, neodpovídal na zaslané e-maily ani zprávy, které byly označeny jako přečtené. Proto lze o přesných důvodech jen spekulovat. Podle informací HN dostal ze Švédska velmi dobrou nabídku, která se zkrátka neodmítá. Jeho nadřízený zase mluví o deziluzi z administrativního molochu české vědy. Právě Urbana se totiž týkal i soudní spor, který ČVUT vedlo s ministerstvem školství. Resort v roce 2023 vyřadil vědce z grantu ECR CZ. To je jakási druhá šance pro ty, jejichž projekt Evropská rada pro výzkum (ERC) podpoří, ale už na ně nezbudou peníze. Projdou ale náročným sítem žadatelů. Na jeho konci je pak potvrzení nezávislých recenzentů, že se jedná o skutečně novou revoluční myšlenku, která může výrazně ovlivnit daný obor. Proto česká strana těmto lidem dává granty, aby jejich vizi udržela při životě. Nejsou sice nárokové, ale většina vědců je následně dostane.
Ministerstvo školství tehdy Urbana z podpory úplně vyřadilo a žádné peníze mu nedalo. ČVUT vysvětlení resortu napadlo u soudu a minulý týden pak definitivně vyhrálo. I když rozsudek neříká, že musí ministerstvo grant vyplatit, ČVUT ho přesto vnímá jako zlomový. Podle nich ukazuje, že v hodnocení nemůže fungovat libovůle úřadu a musí své rozhodnutí jasně vysvětlit. „Zdůvodnění bylo naprosto ubohé a ukazovalo, že ho napsali úředníci bez znalostí. Chceme upozornit, že resort bezhlavě poškozuje českou vědu, a dát tak novému ministrovi šanci to systémově napravit,“ dodal Mařík. Ministerstvo nechtělo na rozhodnutí soudu reagovat, rozsudek je prý příliš čerstvý a teprve se s ním seznamují. V minulosti ale bylo udělování grantů ze strany odborné veřejnosti kritizováno. „Může za to nízká kvalita odborného posouzení projektů a také velká byrokratická náročnost, kterou vyžaduje jejich plnění,“ uvedl již dříve ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Josef Urban učí počítače logicky a bezchybně uvažovat. Jeho systémy by tak na rozdíl od současné umělé inteligence neměly tolik „halucinovat“ a každý jejich krok by měl být ověřitelný.
